Měsíc březen pro mě byl opět pracovní, panička se mnou začala pracovat na jakémsi "zjemňování povelů" s tím, že jsem začal na opratích z 85% chodit pouze na hlas s minimálním použitím otěží. Panička mi taky pořád strká něco kovového do huby, tuším, že tomu říká udidlo. Nejdřív jsem s tou kovovu věcí nebyl kámoš, ale ono to nešlo vyplivnout a když jsem skákal jako koza, tak jsem to taky nesetřásl. A protože jsem pašák, tak teď na konci měsíce dělám, že už ta věc ani neexistuje. Panička mi minula při cvalu nabourala do zadku, normálně totiž nevěřila, že zabrzdím na prr ze cvalu s přesností jednoho kroku, chvíli jsem přemýšlel, jestli jí nenakopu za to, jak mi nevěřila, ale já jsem hodný koník a my to neděláme. Pak se málem roztekla blahem.
A to je asi všechno ode mě. Snad už si jen přeju, aby bylo víc trávy a míň bláta.
Kopyto a pusu,
Míša